Návrh na změnu stanov BACH

Ahojte!

Napíšu to sem, ať nevypisuju slohovky do sdíleného dokumentu. Předně děkuji moc Martinovi za přípravu návrhu, je to dobře odvedená práce a dobrý návrh! Díky! Možná, že některé klíčové body se stanou/mohou stát otázkou diskuze, proto zkusím načrtnout náš/Sibiře pohled zejména na ně, ať ušetříme čas na Valné hromadě, a navrhnout konstruktivně možná řešení, jejichž hlavním a jediným cílem je mít dobře namodelované a funkční stanovy, se kterými budou (pokud možno) spokojeni všichni Členové bez rozdílu. Proto se zaměřím především na ty z nich, ke kterým se již nyní někteří Členové vymezují, ať to neřešíme ve spěchu přímo na VH. Házím to do placu jen jako alternativy/návrhy a budu se snažit být co nejkratší, slibuji. 

Pokud odhaduji a chápu to dobře, zatím se předmětem debaty staly hlavně čl. IV ods. 4.1., bod a) a čl. IX. – tzn. zjednodušeně: 1) kritéria vstupu do Asociace a dané thresholdy pro přijetí; 2) podoba představenstva. 

1) Samozřejmě se dá kterékoliv kritérium pro vstup jednoduše vypustit, pokud by na tom ale nebyla shoda, níže popisuji návrhy Sibiře. Na úvod: zcela chápu obavy některých klubů a zároveň jejich cíl či intenci, aby Asociace nebyla nakonec jen velkým souborem prostor, kde si s nadsázkou “někdo každý pátek a sobotu dá pivo a vyleze na podium v rohu jamovat na kytaru či “škopky”, což se bude považovat za koncert” (tím nijak nesnižuji jamování jako takové). Jinými slovy, rozumím zcela akcentům na kvalitu a dramaturgii v kandidátských textech, stejně jako na jistý kredit a statut jako hudebního klubu potenciálního Člena.

1A) K věci: byť by Sibiř nemusela mít zásadní problém ani s jednou z navržených tří podmínek vstupu, naše hlavní námitka a argument spočívá v dvojím metru, který navržené Stanovy pomocí odstavce 4.2. kodifikují mezi stávajícími a budoucími Členy (na ty současné se nově navržené podmínky nemají vztahovat). Ze dvou důvodů: za prvé, může to přinést v případě nepřijetí jakéhokoliv dalšího subjektu problémy externí povahy, které mohou mít dopad na dobré jméno Asociace (“nás nepřijali a přitom jsou tam takové kluby”, což realizovat na sociálních sítích nebude takový problém) – tuto “krizovou” komunikaci bych nechtěl vést a myslím, že se jí dá předejít; za druhé, může to vést i v případě přijetí k interním problémům (“my jsme museli splnit všechno, co jste chtěli, tihle to nesplňují a mají hlas jako my a ještě si chtějí prosadit to a to” – plus nechci příliš rozvádět, co by se navíc mohlo dít v případě vyloučení takového Člena). S argumentací, že “to je prostě ve Stanovách” si asi jméno v této situaci úplně nevylepšíme.

1B) Nicméně, konkrétně v rámci všech tří podmínek za Sibiř nemáme žádný problém s podmínkou A (2 roky fungování – aspoň se ukáže, kdo udrží prostor po první sezóně); podmínku B (70 koncertů) bychom modifikovali ze dvou prostých důvodů, které už na minulém setkání padaly. Vytváříme tím další kategorii “hudebních klubů”, která je čistě arbitrární (proč ne 60 nebo 80 nebo 100 akcí?). Daleko více logické je to navázat na daný dotační program MMB (město se navíc ve Stanovách zmiňuje) – bude to mít oporu v externím dokumentu, kdy bude jasné, že jsme si to nenastavili jen tak, abychom se ostatních/dalších “zbavili”, ale něčím se řídíme a na něco jasného navazujeme. A pak je tu další argument – kvantita nemusí se rovnat kvalita (byť její hodnocení je samozřejmě velmi subjektivní). A upřímně, např. pokud někdo, kdo počítá s externími zdroji/dotací jako s relevantním zdrojem financí pro určité akce a nedostane ji, proč by se honil? Udělá např. raději polovinu dobrých koncertů, které opravdu chce a/nebo zaplatí se, než aby honil počet (a/nebo samozřejmě udělá častěji třeba něco jiného, finančně efektivnějšího vzhledem k nutnosti kolektace peněz). Co je horší/lepší? A schválně uvádím jen argumenty, které se týkají merita podmínky, nikoliv další, které by mohl řešit odstavec 4.2. pro stávající Členy jako je třeba rekonstrukce a díky ní nesplnění počtu akcí. Tím ovšem neříkám, že bych danou podmínku rovnou vynechal (i když pokud tam nebude, brečet nad tím nebudu), ale bavil bych se věcně a logicky o jejím nastavení; podmínka C (kapacita 150 osob), jež je stěžejní i k výše zmíněnému bodu 1A, by Sibiři mohla být šumák. Je to velký prostor a jsme jasně nad limitem, ale upřesněme si, podle čeho to budeme hodnotit – požárníci, revizní zprávy, odhad kapacity? Jinak se asi moc jasného nedobereme. Ale opět: důvodem, proč to zmiňuji a naše hlavní výhrada je férovost Stanov a řešení zatím navrženého dvojího metru na současné a budoucí Členy. To je hlavní důvod, jehož řešení věřím/e, že povede i k transparentnosti Asociace (minimálně navenek), kterou např. Martin (a Jiřina) ve svém textu ke kandidatuře zmiňovali (byť v jiném kontextu).

1C) Nicméně, někteří z Členů mají možná prostě menší prostory a ex-post nastavení pravidel, které se musí řešit dovětkem, že se na ně nevztahují, není úplně, řekněme, hmmm, elegantním, řešením. Proto blíže ke kapacitě a podmínce C. Tudíž: za nás jsou minimálně dvě další možné alternativy (preferuji druhou):

a) první: zjistíme, kdo ze stávajících Členů má kolik osob podle daného měřítka a nastavíme threshold na nejnižší hodnotu stávajících Členů (doufám, že nikdo nemá třeba 30, protože pak je to k ničemu);
b) druhá, a to řeší i vše předešlé výše u mého bodu 1B): přidáme podmínky vstupu, některé z nich budou povinné a některé volitelné. Jako ve škole. Divné, že? Proto uvedu příklad: řekněme, že budou dvě nezbytné podmínky pro vstup (vybereme – třeba roky a počet akcí – byť stále platí, co je k počtu akcí námi navrženo v bodu 1B a podmínce B) a třeba tři volitelné. Splnit pak kandidát na Členství bude muset třeba celkem čtyři z nich. Dvě nutné/nezbytné a ze tří dalších si může dvě vybrat. Tím menší kvalitní kluby nebudou muset řešit kapacitu, nebude třeba odstavce 4.2. a dvojího metru. Prakticky, uchazeč o členství bude muset prokázat nutně roky a akce a následně může být volitelným kritériem např. počet/procento zahraničních interpretů (zvýší prestiž Asociace navenek, regionální přesah a bude se nám to hodit pro prachy a granty – kritérium zmínil při našem small talku Jiřina, díky, benefity mě napadly poté, co jsme o tom kecali), třeba dramaturgie (ať máme nějaké kvalitativní kritérium a další menší oporu v tom, proč jsme někoho nepřijali), délka fungování jako bonifikace a samozřejmě i ta kapacita prostoru – vymýšlet můžeme dál a dál. Tohle je jen rychlý nástřel. Ale kapacita, kterou někdy nelze ovlivnit, a přitom nemusí mít vliv na kvalitu programu, nebude sine qua non. Další argumenty, proč to dělat? Dá nám to dopředu víc podložených informací o kandidátovi na Člena a budeme mít větší prostor k rozhodování, a tedy ale také i k odmítnutí. Složité to není a věřím, že to poskytuje víc prostoru pro stávající Členy a zároveň není diskriminační k novým (oproti současným) – je to fér, nepřijmeme každého (čehož se některé kluby mohou oprávněně obávat), ale nemusíme vymýšlet kličky typu odstavec 4.2. Nebo se může tato podmínka prostě zrušit. Nicméně, moc v tomto nefavorizuji argumentaci, že se noví kandidáti nebudou schopni sami či bez pomoci přihlásit, a to je eliminuje. Rejstříkový soud či justici, kde budou Stanovy (a kde je popis procesu) si podle spolku vyhledá a najde každý, kdo dokáže zadávat dotazy v Googlu, pokud netrpí kretenismem, deliriem nebo není na dost velkým dojezdu. A pak už se bude vymlouvat hůře.                             

2) Formát představenstva se na obecné úrovni dotýká i samotného designu Stanov. Ten může být doslovný a velmi konkrétní, stejně jako volnější, jak je to v některých aspektech nastaveno nyní (a v obou případech už myslím, že jsou z minulosti ověřeny funkční příklady). Ani jedno není nutně špatně, je ale třeba, aby všichni byli pokud možno spokojení. Za nás je skoro jedno, jestli bude mít Představenstvo tři nebo pět členů (s Předsedou). Co je důležité, je mechanismus jejich výběru a praxe. Přiznám se, že “jarní” návrh, o kterém byla diskuze včetně té na Intranetu, jsem viděl až teď (moje chyba, omlouvám se) a byl celkem překvapen, protože dané asi právníkovy formulace jsem nenavrhoval ani by mě to nenapadlo nyní. Ale to je jen moje chyba a měl jsem to asi lépe popsat. V krátkosti: optimální varianta je každopádně za jednu kategorii klubů jedna osoba, tomu se ale musí přizpůsobit i další články Stanov – např. odstavce 8.8 (c, k), 9.4., 9.7. ad.). Nevolilo by se tak Představenstvo velmi pravděpodobně přímo, zástupce by si vybíraly sekce/kategorie klubů, předseda Představenstva by byl volen přímo Valnou hromadou, aby nebyl paritní počet hlasů v Představenstvu atd. Protiargumentem je to, že je nás 14, pokud bude pět osob v Představenstvu, je to trochu, řekněme, vtipné. To se dá dělat lépe při větším počtu. Za nás/Sibiř je možné nechat stávající úpravu, volit z Představenstva všechny přímo Valnou hromadou za předpokladu, že i tříčlené Představenstvo bude neformálně co nejvíce dbát na/reflektovat zastoupení jednotlivých kategorií klubů v Asociaci a tedy odrážet jejich pohled. Z dosavadních diskuzí nemám pocit, že by se tak nemělo dít a proto dle nás je možné vyzkoušet i volnější nastavení Stanov, čímž se dostáváme k druhé pro nás stěžení věci – a tou je praxe. Za sebe pak myslím, že důvěra ve start tohoto nového nastavení vedení BACHu je důležitým předpokladem, aby fungovalo. I proto jsme připraveni v závislosti na výsledku hlasování VH ji dát. A lze to samozřejmě řešit a zpřesnit počtem, jen se nesmí stát, že se pouze zvýší počet členů Představenstva a potenciálně budou zastoupeny všechny kategorie klubů a tím se to řeší. Muselo by to být logicky a jasně navázáno na více článků/paragrafů Stanov, jinak to neřeší nic a je jedno, kolik lidí tam bude (aspoň podle návrhů, které jsem viděl). Politologická paralela (při vědomí martyria opakované tvorby stanov, kterým si asi prošla většina z nás) je s nadsázkou něco (snad se nikoho nedotknu) jako zavedení přímé volby prezidenta do současné české Ústavy. Jednotlivé věci musí na sebe navazovat a ne jen tak vložit jeden prvek a myslet si, že bude funkční, přínosný. Nebude. Nebo v lepším případě nemusí být.

Pak tam mám několik připomínek/změn formulací k bodům, které nikdo zatím neřešil, typu čl. IX odst. 9.8. bod c) (zde bych zvážil, zda Představenstvo by nemělo být “povinno neodkladně informovat” Členy Spolku v případě, že se „daná informace týká Spolku jako takového a/či má dopad na jeho Členy“ – přeci jen, toto se přímo dotýká zmiňované transparentnosti Spolku a penetrace informací v něm, stejně tak nevím, co se v tomto bodu myslí “významnými” kroky); dále např. odstavec 5.2. bod e) – tady nevím, proč by se právo Členů na informace mělo omezit jen na VH – to je ostatně v kontradikci prvně zmíněného bodu 9.8. c); 9.8. b) – tady si úplně nejsem jist, proč by možnost či právo navrhnout vyloučení Člena mělo být omezeno jen na Představenstvo (pokud to chápu dobře a nic jsem nepřehlédl) ­– to si myslím, že jde klidně svěřit i Členům díky vysokému kvoru – byť obé úpravy jak stávající tak i navržená mají své plusy a mínusy atd. Jsou to už ale spíš menší věci, když tak dopíši, ale ať sem nedávám ještě delší text. Tyto body si myslím, že nebudou příliš kontroverzní a jsou to ostatně jen návrhy k diskuzi, ať se budou diskutovat či nikoliv a ať jejich výsledek v závislosti na postojích Členů bude jakýkoliv.

Jak bylo uvedeno na začátku, návrhy za Sibiř mají směřovat k transparentnosti a co největšímu průniku informací uvnitř Asociace, stejně jako ke upřesnění jednotlivých rolí v rámci Stanov tak, aby byly co nejvíce funkční (kde z části čerpám z utrpení, kterým jsme si vždy při této kratochvíli prošli v rámci představenstva BD, SVJ a jinde). Ale jsou to jen poznámky k diskuzi z pohledu jednoho Člena, určitě se najdou/našly i další. 

Pokud jste to dočetli až sem, díky za odvahu a mějte se pěkně, m.