LnRiLWZpZWxkcy1hbmQtdGV4dFtkYXRhLXRvb2xzZXQtYmxvY2tzLWZpZWxkcy1hbmQtdGV4dD0iMjkxZmZlNjE5M2FhOTA1YTQxYmE1OWZiNTBkZWE0NzkiXSB7IGZvbnQtd2VpZ2h0OiBub3JtYWw7IH0gLnRiLWZpZWxkcy1hbmQtdGV4dFtkYXRhLXRvb2xzZXQtYmxvY2tzLWZpZWxkcy1hbmQtdGV4dD0iMjkxZmZlNjE5M2FhOTA1YTQxYmE1OWZiNTBkZWE0NzkiXSBwIHsgZm9udC13ZWlnaHQ6IG5vcm1hbDsgfSAudGItaW1hZ2V7cG9zaXRpb246cmVsYXRpdmU7dHJhbnNpdGlvbjp0cmFuc2Zvcm0gMC4yNXMgZWFzZX0ud3AtYmxvY2staW1hZ2UgLnRiLWltYWdlLmFsaWduY2VudGVye21hcmdpbi1sZWZ0OmF1dG87bWFyZ2luLXJpZ2h0OmF1dG99LnRiLWltYWdlIGltZ3ttYXgtd2lkdGg6MTAwJTtoZWlnaHQ6YXV0bzt3aWR0aDphdXRvO3RyYW5zaXRpb246dHJhbnNmb3JtIDAuMjVzIGVhc2V9LnRiLWltYWdlIC50Yi1pbWFnZS1jYXB0aW9uLWZpdC10by1pbWFnZXtkaXNwbGF5OnRhYmxlfS50Yi1pbWFnZSAudGItaW1hZ2UtY2FwdGlvbi1maXQtdG8taW1hZ2UgLnRiLWltYWdlLWNhcHRpb257ZGlzcGxheTp0YWJsZS1jYXB0aW9uO2NhcHRpb24tc2lkZTpib3R0b219IC53cC1ibG9jay1pbWFnZS50Yi1pbWFnZVtkYXRhLXRvb2xzZXQtYmxvY2tzLWltYWdlPSJiNWRjODNmYzEzNjUwNTEyMjM5ZmYwMmQyNDc3MTUyOCJdIHsgbWF4LXdpZHRoOiAxMDAlOyB9IC53cC1ibG9jay1pbWFnZS50Yi1pbWFnZVtkYXRhLXRvb2xzZXQtYmxvY2tzLWltYWdlPSJiNWRjODNmYzEzNjUwNTEyMjM5ZmYwMmQyNDc3MTUyOCJdIGltZyB7IGJhY2tncm91bmQtY29sb3I6IHJnYmEoIDI1NSwgMjU1LCAyNTUsIDEgKTtwYWRkaW5nOiAwIDVweCAwIDA7bWFyZ2luLWJvdHRvbTogMWVtOyB9IC50Yi1jb250YWluZXIgLnRiLWNvbnRhaW5lci1pbm5lcnt3aWR0aDoxMDAlO21hcmdpbjowIGF1dG99IC53cC1ibG9jay10b29sc2V0LWJsb2Nrcy1jb250YWluZXIudGItY29udGFpbmVyW2RhdGEtdG9vbHNldC1ibG9ja3MtY29udGFpbmVyPSI5MzZhZWYzYzI1NDlhY2RiMTU3MTQzYjFjNTViNTMwZCJdIHsgYmFja2dyb3VuZDpsaW5lYXItZ3JhZGllbnQocmdiYSggMCwgMCwgMCwgMC40ICkscmdiYSggMCwgMCwgMCwgMC40ICkpLCAgIHVybCgnaHR0cHM6Ly9rbHVieXZicm5lLmN6L3dwLWNvbnRlbnQvdXBsb2Fkcy8yMDIxLzEyL2ltYWdlczE2MzY4MjU4NzExMDEuanBlZycpIGNlbnRlciBjZW50ZXIgbm8tcmVwZWF0O2JhY2tncm91bmQtc2l6ZTphdXRvLCBjb3ZlcjtwYWRkaW5nOiAwIDAgM2VtIDA7bWFyZ2luOiAtNDBweCAtNjBweCAwIC02MHB4O21pbi1oZWlnaHQ6IDM1dmg7ZGlzcGxheTptcy1mbGV4Ym94ICFpbXBvcnRhbnQ7ZGlzcGxheTpmbGV4ICFpbXBvcnRhbnQ7LW1zLWZsZXgtZGlyZWN0aW9uOmNvbHVtbjtmbGV4LWRpcmVjdGlvbjpjb2x1bW47LW1zLWZsZXgtcGFjazplbmQ7anVzdGlmeS1jb250ZW50OmZsZXgtZW5kOyB9IC53cC1ibG9jay10b29sc2V0LWJsb2Nrcy1jb250YWluZXIudGItY29udGFpbmVyW2RhdGEtdG9vbHNldC1ibG9ja3MtY29udGFpbmVyPSI5MzZhZWYzYzI1NDlhY2RiMTU3MTQzYjFjNTViNTMwZCJdID4gLnRiLWNvbnRhaW5lci1pbm5lciB7IG1heC13aWR0aDogOTUwcHg7IH0gQG1lZGlhIG9ubHkgc2NyZWVuIGFuZCAobWF4LXdpZHRoOiAxMjAwcHgpIHsgLnRiLWltYWdle3Bvc2l0aW9uOnJlbGF0aXZlO3RyYW5zaXRpb246dHJhbnNmb3JtIDAuMjVzIGVhc2V9LndwLWJsb2NrLWltYWdlIC50Yi1pbWFnZS5hbGlnbmNlbnRlcnttYXJnaW4tbGVmdDphdXRvO21hcmdpbi1yaWdodDphdXRvfS50Yi1pbWFnZSBpbWd7bWF4LXdpZHRoOjEwMCU7aGVpZ2h0OmF1dG87d2lkdGg6YXV0bzt0cmFuc2l0aW9uOnRyYW5zZm9ybSAwLjI1cyBlYXNlfS50Yi1pbWFnZSAudGItaW1hZ2UtY2FwdGlvbi1maXQtdG8taW1hZ2V7ZGlzcGxheTp0YWJsZX0udGItaW1hZ2UgLnRiLWltYWdlLWNhcHRpb24tZml0LXRvLWltYWdlIC50Yi1pbWFnZS1jYXB0aW9ue2Rpc3BsYXk6dGFibGUtY2FwdGlvbjtjYXB0aW9uLXNpZGU6Ym90dG9tfS50Yi1jb250YWluZXIgLnRiLWNvbnRhaW5lci1pbm5lcnt3aWR0aDoxMDAlO21hcmdpbjowIGF1dG99IH0gQG1lZGlhIG9ubHkgc2NyZWVuIGFuZCAobWF4LXdpZHRoOiA3NjhweCkgeyAudGItaW1hZ2V7cG9zaXRpb246cmVsYXRpdmU7dHJhbnNpdGlvbjp0cmFuc2Zvcm0gMC4yNXMgZWFzZX0ud3AtYmxvY2staW1hZ2UgLnRiLWltYWdlLmFsaWduY2VudGVye21hcmdpbi1sZWZ0OmF1dG87bWFyZ2luLXJpZ2h0OmF1dG99LnRiLWltYWdlIGltZ3ttYXgtd2lkdGg6MTAwJTtoZWlnaHQ6YXV0bzt3aWR0aDphdXRvO3RyYW5zaXRpb246dHJhbnNmb3JtIDAuMjVzIGVhc2V9LnRiLWltYWdlIC50Yi1pbWFnZS1jYXB0aW9uLWZpdC10by1pbWFnZXtkaXNwbGF5OnRhYmxlfS50Yi1pbWFnZSAudGItaW1hZ2UtY2FwdGlvbi1maXQtdG8taW1hZ2UgLnRiLWltYWdlLWNhcHRpb257ZGlzcGxheTp0YWJsZS1jYXB0aW9uO2NhcHRpb24tc2lkZTpib3R0b219LnRiLWNvbnRhaW5lciAudGItY29udGFpbmVyLWlubmVye3dpZHRoOjEwMCU7bWFyZ2luOjAgYXV0b30gfSA=
Tomáš Toman je písničkář a spisovatel z Krkonoš. Ve svých písních zve na maloprincí pouť po krajinách svého srdce. Optikou svého chlapeckého já se ohlíží za dětstvím prožitým v Krakonošově království, z perspektivy krkonošského cestáře a milovníka přírody nahlíží i do současné tváře hor a snaží se pozvednout svůj zrak i k místům, kam není možné dohlédnout, a k věcem, které bývají – zvláště těm dospělým – očím neviditelné…
http://www.tomastoman.com
https://www.facebook.com/toman.tomas
https://open.spotify.com/artist/7avswPzHzGZw703cXsG21I
Jan, řečený Člověk krve, si nese slovo sen i v rodovém jméně. Z magických prostor jeho písní se noří živé postavy, důvěrně známá místa i povědomá slova – kontryhel, verpa, loukotě… – a zase mizí; hrany lesa v ranním oparu. Zůstává nejistota dobového ukotvení i jistota věčnosti: napříč časy i příběhy se naše bolesti i radosti podobají, a je v tom veliký smutek i veliká útěcha. A je potřeba básníků/tuláků, aby se občas vynořili zpod závoje mhy – nebo zpoza odchlípnuté tapety v osamělé ložnici – a tuhle všelidskou příbuznost nám konejšivě připomněli. Člověk je zvon a chůzí zní. Člověk je z krve. (text Jakub Čermák)
https://www.clovekkrve.cz
https://www.facebook.com/clovekkrve
https://www.youtube.com/channel/UCJb97eFjBV9_ZsO6SRoqepA
